Historie hradu do roku 1562

Hrad a zámek Dolní Kounice je jednou z významných památek hradní architektury u nás. Přes svou jedinečnost a kulturní význam nebyl až do roku 2007 zpřístupněn veřejnosti. Úrodná oblast Dyjsko-svrateckého úvalu, na jehož okraji se hrad nachází, byla trvale osídlena již od pravěku. V poslední době byly v okolí nalezeny pěstní klíny staré 400.000 let.Z prehistorické doby pochází řada nálezů kamenné industrie. Jednak z doby lovců diluviální zvěře tedy i mamutů, ale i z pozdějších období doby bronzové či železné. Na návrší s kaplí sv. Antonína bylo nalezeno sídliště kultury větéřovské, 1.500 let př.n.letopočtem i se zbytky kolových staveb ( chat) s vypálenou mazanicí. Také předměty dokládající zde život prvých zemědělců, tkalců apod. Byla nalezena i pěkná kolekce dobových nádob.
Přírodní ostroh uprostřed údolí nad říčním brodem vždy předurčoval toto místo pro výstavbu pevnostních staveb. Dochované informace uvádí, že se zde na jižní Moravě nacházelo panství jednoho z nejstarších českých a moravských šlechtických rodů – Kouniců. Ti měli od knížete za úkol chránit pohraniční území linie Mikulov –Znojmo. Rodový erb je velmi starobylý – dvě stříbrné leknínová poupata – „lekna“, vyrůstající z kořene, které leží na rudém poli.Na snímku je nejstarší známá pečeť s erbem rodu,pana Oldřicha z Drnholce z r 1264 . Tento erb v různých obměnách nacházíme ve znaku mnoha šlechtických rodů Čech a Moravy, potomků a nástupců slavného kounického rodu.

Člen rodu, pan Vilém z Pulmu (později z Kounic) se v družině knížete Soběslava zúčastnil řady bojových výprav do dolních Rakous ve jménu moravských i českých panovnických zájmů. Při výpravách prý vypálil řadu rakouských klášterů. Za to byl dán papežem do klatby. Odpuštěno mu bylo za závazek, že postaví na svém panství klášter a vybaví ho majetkem. Tak se stal pan Vilém s manželkou Žofií v roce 1181 zakladatelem kláštera Rosa Coeli (Růže nebeská), který byl osazen sestrami z Louňovic v Čechách. Vznikl tak nejstarší ženský klášter na Moravě.

Dne 10. 12. 1185 se u blízkých Loděnic odehrála krvavá bratrovražedná bitva mezi Čechy a Moravany. Patrně možnost válečných nebezpečí vedla k tomu, že si klášter nakonec po cca 100 letech existence vybudoval na návrší nad klášterem k obraně hrad, Moravská větev rodu Kouniců později dílem vymřela, dílem obdržela jiné statky v Čechách.

Klášter Rosa Coeli se stal postupně velmi bohatým, vlastnil řadu obcí od Mikulova po okrajové části Brna. Na ochranu svého majetku si pak daly sestry z Dolních Kounic postavit roku 1280 až 1330 na tomto místě pevný gotický hrad.

V něm sídlil také i probošt. Odtud byly spravovány majetky kláštera a bylo vykonáváno právo, včetně práva hrdelního. Bohatství kláštera mnohokrát přilákalo cizí vojska v touze po snadné kořisti. Hrad však vzdoroval jak nájezdům Tatarů ve 14.století, tak i husitům, po roce 1420 i tureckému nebezpečí ve století šestnáctém a sedmnáctém. Údajně nebyl nikdy zcela dobyt. Četnými přestavbami opevnění v období vrcholné a pozdní gotiky se postupně změnil ve významnou moravskou pevnost.

Počátkem 16. století došlo k postupnému úpadku kláštera a posléze roku 1527 k jeho úplnému zániku. Panství Dolní Kounice převzal císař Ferdinand I. a hrad v r.1537 prodal Jiřímu Žabkovi z Limberka, svému místokancléři. Za něj započaly velké stavební úpravy a přeměna původního gotického hradu v renesační zámek. Rodem Žabků tedy započala éra světských majitelů panství.

Pohled na hlavní zámecký palác s renesančním portálem Drnovských a zastřešenou baštou na jižním křídle z doby žabkovské přestavby. Před vstupem do paláce býval padací most, dnes již celý zděný.

V baště napravo se částečně zachovala unikátní pozdně gotická fresková výzdoba, jak ukazuje následující obrázek.

Na vlastnictví Žabků upomíná také erb nad vchodem ke schodišti a jednak samo schodiště v západní části nádvoří hlavního paláce. Toto schodiště je nejen u nás, ale údajně v celé střední Evropě zcela unikátní.

Někteří historici se domnívají, že rod Žabků přišel na Moravu z Litvy, ale jiní a já také, jsem toho názoru, že pochází z Moravy. Jiří Žabka vystudoval práva, stal se v roce 1518 městským písařem v Olomouci, vzal si za ženu vdovu po Jakubovi ze Svitav Dorotu z Neudeku, která pocházela z rakouské šlechty a v krátké době – již v r.1521 je úředníkem královského dvora Jagelonského. V roce 1526 již byl místokancléřem království Českého a když nastoupil po Ludvíkově smrti na trůn Ferdinand I. Habsburský, nastoupil tento úřad i u něj. V té době a po celý svůj další život byl pravou rukou panovníka , který mu byl zavázán především za krytí panovníkových finančních potřeb, především na turecké války. Brzy začal zastupovat panovníka i na jednáních zemského sněmu jak se dočítáme v zápisech.

 
 
 
Kam můžete dále? Návštěvní řád ------ Historie od roku 1562 ------ Historie do roku 1562 ------ Výňatek z kroniky hradu ------ Hradní kurýr ------ Rychlé odkazy Foto a video z hradu ------ Více informací o hradu ------ Novinky a aktuality - archiv ------ Hradní kurýr ------
  Buďte informováni!
 
 
Reklama

Reklama

Reklama

Reklama

 
 
VÝBĚR Z FOTOALBA
 
 
 
 
SLEDUJTE NÁS...
 
 
Hrad a zámek Dolní Kounice     |     2013     |     Developed by NET sign studio