Historie hradu od roku 1562

Po Žabcích získal většinu zadluženého panství r.1562 Zikmund ze Zástřizl.
Tak se tedy dostává v roce 1561 panství kounické do rukou dalšího českého šlechtického rodu, pánů ze Zástřizl. Již za Žabků z Limberka, kteří ač katolíci tolerovali i přítomnost podobojí na svém panství, a tito se postupně stále více v Dolních Kounicích prosazovali. Dokonce když nastala situace, že v Kounicích chyběl kněz, ještě za Jiřího Žabky, obrátili se kouničtí občané prostřednictvím svých konšelů na panovníka Ferdinanda I. Habsburského se žádostí……. aby jim povolil, aby bratrští správci správcovali a vedli i katolickou faru a kostel, neboť od dávných dob nemají kněží, ani učitelů duchovních v městě, tak že kostel zpustl a lid obecný co hoveda na světě živi jsů……. jak napsal Zikmund Winter ve své knize KULTURNÍ OBRAZY ČESKÝCH MĚST I. strana 435. Panovník jejich žádost vyslyšel a v r. 1552 uložil olomouckému biskupovi, aby do Dolních Kounic dal kněze, ať již pod jednou či pod obojí.

Od Zástřizlů koupil Kounice v r.1578 Zdeněk Lev z Rožmitálu a Blatné. Tento rod držel Dolní Kounice 10 let, tedy do r. 1588. Za tuto dobu se toho mnoho nepřihodilo a tak, jako i u Zástřizlů, ani Rožmitálové neprováděli stavební úpravy zámku. Rožmitálové prodali toto své zboží v r.1588 Bernardu Drnovskému z Drnovic, který je rozšířil v r.1590 o vsi Mor. Bránice, Bratčice, Syrovice a Odrovice.

Bernard z Drnovic byl rytířského původu, jak dokazuje i jeho znak. Teprve až jeho nástupce, synovec Jan z Drnovic byl přijat do panského stavu a na helmu do erbu jest přidána panská korunka.

S příchodem Drnovských se však situace podstatně změnila. Především je třeba říci, že za nich dochází k dokončení přestavby na renesanční, i když opevněný zámek. Klasickou ukázkou je například portál vchodu do hlavního paláce, tvořený z kvádříků a nesoucí na vrcholu kartuši s rodovým erbem, jak je vidět ještě na fotografii z r. 1953. Na fotu má erb již v klenotu panskou korunku. To znamená, že byl postaven po roce 1618, kdy byl Jan Drnovský povýšen do panského stavu. Také portál do kaple v I. poschodí již má erb s touto korunkou, na rozdíl od původního rytířského erbu, kde je na helmu pod rohy jen tzv . točenice.

Za Drnovských došlo také k mnohým stavebním změnám v samotném městě. Tehdejší purkmistr Jan Tišnovský z Cimperku si postavil nový dům a svůj původní dům Ostřihom „za vodou“ daroval obci, aby si na pozemku kolem něj vybudovala nový obecní hřbitov, který pak sloužil až do r.1937. Jeho polohu dnes připomíná kaple sv. Jana Křtitele z inkriminované doby, která sloužila jako hřbitovní kaple s márnicí. V roce 1604 byla postavena také pěkná renesanční radnice, sídlo městských úřadů, včetně Hrdelního soudu, Horenského práva i městské šatlavy s mučírnou.

Radnice nesla nad vchodem nápis, který připomínal, že dům byl postaven za pana Bernarda Drnovského z Drnovic. Dnes stojí na jejím místě farní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1879, postavený jako náhrada za starý gotický kostel u řeky, zničený povodní v r. 1862. Do tohoto původního kostela také Bernard se svou ženou Annou Žabkovnou v r. 1588 věnovali zvon, který jako hlavní zvon slouží do dnešních dnů, tedy už 420 let.

Po Janu Drnovském držela Dolní Kounice i s hradem jeho sestra Johanka. To už se ale přiblížily události z roku 1620, povstání proti císaři a porážka stavovských vojsk na Bílé Hoře. Po povstání bylo panství spolu s polovinou statku Horní Bojanovice Johance Drnovské a jejímu manželovi Jiřímu Ehrenreichovi z Roggendorfu zabaveno a prodáno fiskem 16.8.1622 bez ohledu na protesty původních majitelů za 111 486 tolarů 18 krejcarů kardinálu Františku Ditrichštejnovi. Bezprostředně po jeho převzetí zámek vyhořel při obléhání švédským vojskem. Téměř šedesát let pak ležel v rozvalinách, než Ditrichštejnové přistoupili k jeho opravě. Objekt byl opraven pouze pro hospodářské potřeby panství a stal se sídlem místní správy. Veškeré barokní přestavby byly podřízeny těmto účelům.
Tím připadlo Kounické panství na 250 let rodu Ditrichštejnů, pocházejících z Korutan.

Skutečnost, že objekt od 17.století nesloužil jako sídlo šlechty poznamenaly úroveň péče o objekt. Zachránilo to však paradoxně pro dnešní generace značné množství gotických a renesančních stavebních prvků uvnitř hradu i jeho výjimečné dispoziční řešení, poněvadž nedocházelo k podstatným stavebním změnám. Po třicetiletých válkách a částečné devastaci zámku a pevnosti, došlo k zabezpečení objektu, ale ne k jeho přestavbám, poněvadž knížata z Dietrichsteina sídlila na Mikulově a Dolní Kounice byly vlastně jen vedlejší filiálkou.

Roku 1858 smrtí Josefa, vymřel rod z Dietrichsteina po meči. Došlo k dělení majetku mezi jeho 4 dcery. Nejstarší Terezie, provdaná za Jana Bedřicha, hraběte Herbersteina získala Dolní Kounice. Po ní přešel celý majetek v r.1895 na jejího syna Josefa hraběte z Herbersteina. Za něj se započalo s prvními záchrannými pracemi na zřícenině kláštera Rosa coeli.

Na snímku vlevo je poslední šlechtický majitel kounického zámku hrabě Josef z Herbersteina s rodinou na svém sídelním letním zámku Libochovicích v Čechách.
Ten z finančních důvodů postoupil roku 1926, za první pozemkové reformy Kounické panství akciové rafinerii rolnického cukrovaru v Olomouci. Sám i s manželkou pak pobýval na svém rodovém majetku v Gratzu.

Zámek Dolní Kounice získal Emil Tomec, bývalý hraběcí správce a byly zřízeny zbytkové velkostatky D. Kounice, Mělčany, Pasohlávky, Nová Ves a Vranovice. Statek Dolní Kounice si na úvěr koupil bývalý sekretář hraběte Herbersteina – Augustin Špinar. Tak se rozpadla pozemková držba panství, které mělo v r.1918 1905 ha zemědělské a
2 817 ha veškeré půdy
Tomec prodal objekt kláštera, tedy konvent, zříceninu klášterního chrámu a přilehlé zahrady v r. 1932 panu Dr. Jaromíru Košťálovi a objekt zámku údajně v r. 1937 tehdejšímu městskému tajemníkovi Karlu Rubešovi.

Za okupace na zámku sídlil wehrmacht, po válce zámek Karel Rubeš vyměnil za vilu v Kašperských Horách s JUDr.Édlem. Tomu byl zámek v roce 1959 znárodněn. Po r. 1989 zámek JUDr. Václav Édl restituoval a následně prodal společnosti L.V.P.,spol. s r.o. vlastněné Dr. Ing. Františkem Zoubkem.

Složité poměry způsobily následné soudní spory, trvající 12 let, které skončily tak, že dnes opět vlastní  Hrad a zámek společnost L.V.P.spol.s.r.o.  Ukončení sporů umožnilo od r.2006 zahájit opravy a využívání Hradu a zámku.

 
 
 
Kam můžete dále? Návštěvní řád ------ Historie od roku 1562 ------ Historie do roku 1562 ------ Výňatek z kroniky hradu ------ Hradní kurýr ------ Rychlé odkazy Foto a video z hradu ------ Více informací o hradu ------ Novinky a aktuality - archiv ------ Hradní kurýr ------
  Buďte informováni!
 
 
Reklama

Reklama

Reklama

 
 
VÝBĚR Z FOTOALBA
 
 
 
 
SLEDUJTE NÁS...
 
 
Hrad a zámek Dolní Kounice     |     2013     |     Developed by NET sign studio